neděle 28.8.2011 ∼ Díky Tomovi, Eugenovi, Nadi, Renči (vlastně hlavně Tondovi) a Verči se mi podařilo mít fajn neděli, naposledy si v Česku popít a jít někdy v noci spát.
pondělí 29.8.2011 ∼ Vzbudil jsem se, narval všechno do kufru, načmáral Ondrovi fixou na okno vzkaz a kolem desáté hodiny jsem byl na letišti. Potkal jsem Sandy (holčina z Česka, co bude taky studovat v Seoulu, jen na jiné škole), odbavili jsme kufry a pak zbytek cestování probíhal nehorázně pohodově a jednoduše. Finsko z letadla vypadalo skvěle. Samé lesy, jezírka, vesničky. Let do Koreje nějakým větším letadlem než tím z Prahy do Finska. Dali nám najíst, paráda. Pak se jen letělo a letělo. 10 hodin jsem v kuse seděl nebo „ležel“... prdel jsem zvedl až v Incheonu (letiště u Seoulu). Umím prostě zabrat šponu.
úterý 30.8.2011 ∼ Na letišti mě čekal „buddy“ Seongjun. Na Sandy její kamarádi z její vysoké, tak jsme se tam rozloučili. Koupili jsme lístky na bus do Seoulu. Seongjun si ještě zapálil. Ujel nám autobus. Čekali jsem dvacet minut. Cesta busem trvala asi hodinu, ale byla skvělá - když sme se nebavili o cestování, tak jsem kulil oči po okolí. Od busu do školy jsem si vzali taxíka. Pak jsme šli za Helen Kim (koordinátorka zahraničních studentů), uvítala mne a dala kartu od koleje. Pak jsme šli oběhat pár věcí a taky jsme se potkali s dalšími zahraničními studenty a jejími „buddy“. Je jich asi sedm Číňanek a jeden Číňan. Plus já jeden Čech a měli by dojet dva Finové. No cesta s Číňanama byla veselá... já utahaný po dvou dnech na cestách a oni do mě pořád jak se jmenuju, co studuju, odkud jsem... a vždycky když jsem jim to řekl, tak si spolu čínsky něco mrmlali a pak se ptali dál. Asi jim zatím, jakožto jediný Evropan na škole, připadám zajímavý.
Zajímavost: Do menzy se bude vstupovat na otisk prstu, dnes jsme skenovali moje pracky.