Pokud se nepletu, tak nejen naše Seoul National University of Science and Technology, ale i ostatní korejské univerzity začínají letním a končí zimním semestrem (naopak než v Česku). Proto probíhala hromada výstav závěrečných prací studentů různých oborů designu, keramiky atd. Obvykle na hodně dobré úrovni. Nadšenost!
Rozjeli jsme kampaň "누나", což sice nezasvěceným moc neřekne, nicméně nakonec se naše spřízněná korejská duše vrátila k nám a zase máme společně srandy kopec!
V kampusu v hlavní tělocvičně se pořádalo něco jako mistrovství světa v ženském boxu. Za 10 000 wonů nebo kolik to bylo jsem poprvé viděl box, nuda. Severokorejka rozsekala Thajku, ale nevím co na tom lidi vidí, víckrát na box jít nemusím.
Vyměnili nám mapu kampusu za zimní verzi, geniální!
Rozloučil jsem se s Juhou natrvalo, po semestru mu sranda v Koreji končí. Nakrátko jsme se rozdělili i s Ollim, ale ten se vrátí na další semestr. Byly to akční víkendy, kdy jsme s Juhou přes den spali a v noci lítali po Monkey Beach, yeaah!
Přestěhoval jsem se s Tomem a Darrenem do nového pokoje, číslo 721 (sedmé podlaží = výtah denní rutinou). Prvních 6 pater je teď na zimní prázdniny bez lidí, šetříme. V novém pokoji byl bordel jak v tanku, tak jsem to den uklízel a asi dva dny se stěhoval, pohoda. Zůstáváme 3 v pokoji pro 4, tak to jedno místo slouží jako úložný prostor (jak jsme to se všema těma věcma dělali doteď? :D).
Potkal jsem Rafaelu, ale to sem nepatří.
Celkově prosinec tomu všemu nasadil korunu, snad nejakčnější měsíc v životě :) Ještě musím dodat, že Vánoce v Koreji nestály vůbec za nic, jen kluby byly přecpané lidma. Silvestr ušel, i když mi 홍대 "sežralo" zimní bundu i s mobilem, ale ne že bych si za to nemohl. Tečka za rokem 2011.